Autorská poezie s vůní jara
Stejně jako po noci přichází nový den, zkřehlou zemi právě líbá slunce. Jarní slunce se všemi svými vůněmi přináší i nektar pro básníky, jejichž múzy se konečně mohou rozběhnout do krajiny plné pampelišek, zurčících potůčků i načechraných snů…
Láskobraní
Kytice vůní spadla do světnice
a Zima v humna pohodila klíč
vtom jarní víla, z květin tanečnice
roztančí zemi jak první petrklíč
Do dědiny v tu chvíli vklouzne jaro
a ovce rozběhnou se línou pastvinou
slunce, které se někam zatoulalo
zas prosvítí tu pouť, tu pouť tak marnivou
A po zemi zas kráčet jako v nebi
upíjet ze všech těch země krás
a i kdyby to bylo naposledy
pro lásku dál trhat z nebe čas
Zimní epitaf
Zima už táhne krajem zmáčeným
a za sebou jen bolavou hůl vleče
vtom jarní slunce setne v duši splín
kde vládnul mráz, tak tam teď voda teče
Hráz u potoka pokropilo kvítí
to vrba perly stesku shodila
a ptáci znovu probuzeni k žití
v náručí vrby se vrhli do díla
Vzpomínky pálí stejně jako jaro
a zima ještě chladí na duši
vtom nebe lásku na zem rozfoukalo
a staré dny už těm novým nesluší
Jarní tání
Růžový věneček z vůně a rosy
spí tiše v trávě pod ledem
ukolébavkou od rákosí
brzy mě k tobě dovede
Na nebi ospalé hvězdy svítí
a srdce taje jak v lesích led
Mléčná dráha se před rozlitím
zastaví na prahu němých vět
Růžový věneček unáší řeka
slunce ho líbá po cestě
kolik as trápení ještě ho čeká
než vrátí se zpátky k nevěstě
Navždycky
Louka skrytá v pozdně jarní bázni
tlukot srdcí kreslí do džbánků
snad se život najednou tak zbláznil
jak po řece věnec z heřmánku
Malý zvonek v kapličce se chvěje
a za humny louka rozkvétá
a mně v srdci tolik překrásně je
na prahu zimy, zimy do léta
Tolik štěstí ve své dlani svírám
až malý krystal září do dálky
snad nás nikdy neopustí víra
tak jako svěžest luční fialky
Hyacinty už voní z parků
Hyacinty už voní z parků
a já ti vplétám do náramků
celé trsy pampelišek
jsi moje touha spadlá z výšek
bleděmodré oblohy
a já ti sypu pod nohy
okvětní lístky tulipánů
a na polštáři tě něžně k ránu
zlíbám jak slunce v bezvětří
jsi moje víla
a na těch se láskou
nešetří
∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼∼
Pokud se Vám má poezie líbí, ráda Vás přivítám na svých literárních FB stránkách Digitimes.
