Literatura

Milovaná i nenáviděná Beat generation – jazz, drogy, alkohol a nevázaný sex

Zbitá generace zfetovaných pijáků? Nebo autorů přirozené prózy i poezie bez příkras?

Za tvorbou Beat generation je mnoho talentu, kuráže a osobitého stylu. Je přece odrazem svých autorů, kteří nebyli jiní. Jack Kerouac, Allen Ginsberg, Charles Bukowski, Lawrence Ferlinghetti, William Seward Burroughs – to jsou jména nejznámějších z nich. Co všechno je vlastně pojilo dohromady? Co dalo vzniknout čtenářské kolonce Beat generation? Doba: 2. polovina 50. let, místo: USA, náboženské vyznání: zen-buddhismus, hudební styl: jazz, životní styl: toulky, alkoholové večírky, drogové experimenty, nevázaný sex, rebelie proti bohatým, celkový přínos: předstupeň hnutí hippies, vznik nového šokujícího stylu – odmítnutí pravidel etiky na úkor přímé výpovědi.

Tohle všechno zní a přidrzle křičí z knih Beatniků, ať je to Ginsbergovo Kvílení, Kerouacovo Na Cestě, Bukowského Škvár, Ferlinghettiho Skryté významy věcí či Burroughsův Nahý oběd.

Allen Ginsberg byl se svým dílem Kvílení hnán před soud. Nebylo seznáno jako umění, ale jako pouhá propagace drog. Přečtěte si úryvek z něj, konkrétně z Ginsbergova Kadiše za jeho zemřelou matku, a posuďte sami:

 S očima

s očima Ruska

s očima bez peněz

s očima falešné Číny

s očima tety Eleonor

s očima hladovějící Indie

s očima močícíma v parku

s očima hroutící se Ameriky

s očima toho, že ses nenaučila na piano

s očima donaha prchající z bytu a kvílející chodbou

s očima odvedenýma policajty do ambulance

s očima přikurtovanýma na operační stůl

s očima s odňatým pankreasem

s očima operace slepého střeva

s očima potratu

s očima vybraných vaječníků

s očima šoku, s očima lobotomie, s očima rozvodu, s očima mrtvice, s očima samoty,

s tvýma očima, s tvýma očima,

se Smrtí plnou Květin.

Nakonec bylo Ginsbergovo dílo uznáno za obsahující uměleckou hodnotu, soud Beatníky vlastně velice slušně zpopularizoval. Protože co se čte? To, o čem se mluví. A nejlépe šokujícím způsobem. A v této oblasti se bravurně pohybuje i Charles Bukowski se svými Básněmi a jejich podtitulem Láska je pes:

Tělo obepíná kost

a dovnitř dají mozek a

někdy duši,

a ženy rozbíjejí

vázy o stěny

a muži pijí

přespříliš

a nikdo nikdy

nenajde toho pravého

ale lidi nepřestávají

hledat

hemží se z postele

do postele.

Tělo obepíná

kost a

tělo hledá

něco víc než

tělo.

 

Není v tom vůbec

naděje:

všichni jsme ve spárech

stejného

osudu.

 

Nikdo nikoho nikdy

nenalezne.

 

Městské skládky se plní

smetiště se plní

blázince se plní

hřbitovy se plní

 

nic jiného se

nenaplní …

 

Foto: jackkerouac.com, beatdom.cz, diaspora.fr.org

Pro další recenze, články a soutěže o knihy navštivte mé FB stránky DigiTimes.cz.

 

SOUTĚŽ

Most Popular

To Top