Historie

Výročí holocaustu jako apel na moderní rasismus

Pátek 27.1. 2017 byl pro nás Dnem památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Prostřednictvím sociálních sítí, televizních debat a dokumentárních filmů jsme si připomněli výročí šo´a, největšího lidského utrpení způsobeného nezměrnou nenávistí, rasismem a demagogií.

Šest miliónů vyhaslých židovských životů, to je pro veřejnost po dlouhý čas již známý pojem. Nacistická perzekuce si však vyžádala minimálně dvojnásobný počet obětí. Na smrt totiž byly poslány i další etnické, náboženské a politické skupiny. Nenávist neprávem povýšených se obrátila proti nové, ideologicky vykonstruované lidské spodině. Odsouzeni na smrt byli především sociální demokrati a komunisté – jakožto přední političtí odpůrci, Poláci, Sověti, Romové, tělesně a mentálně postižení či homosexuálové. Zkrátka tedy všichni nepohodlní a odlišní. Celkové číslo nevinných obětí se tak vyšplhalo na děsivých jedenáct až sedmnáct milionů. Čísla, pojmy, statistiky… Pro mnohé je těžké si v dnešní době představit pod čísly konkrétní jednotlivce – otce, matky, děti, … Jednotlivé zčásti naplněné životy, kterým zlá doba nacismu určila stejný osud. A tak buďme rádi za ty, kteří nám dodnes tváře obětí holocaustu připomínají. Kteří jim vdechují duši a ukazují nám, jak silná je vůle člověka bojující o přežití.

Kruté období šo´a vlastně paradoxně posílilo židovskou komunitu ve svém kruhu – a nejen tu. Řada jedinců nabídla svou pomoc, i když za to mohla sama být vydána smrti napospas. Řada jedinců zavřela bránu do svého domova. Bránu před utrpením a špatným světem, který se jí netýkal.

Osvětim 2

Píše se rok 2017 a uteklo hodně času od segregace neprávem povýšených nad poníženými. Z našeho světa je paleta multikulturalismu. Zdálo se, že v něm umíme žít. Zdálo se, že nejviditelnější stopy antisemitismu, potažmo rasismu, zahladili vojáci osvobozující koncentrační tábory.

Píše se rok 2017 a místo Davidovy hvězdy vystřídal arabský půlměsíc. Strach z neznáma mění doposud snad rozumně uvažující část společnosti ve fanatický dav, který se natolik bojí o své vlastní bezpečí, že  zavírá bránu před těmi, kteří potřebují pomoc. Bagatelizujeme situaci druhých, jsme plni předsudků a zavíráme brány místo toho, abychom stavěli mosty.

Nechť je nám šo´a věčným mementem.

Most Popular

To Top