Hledáte noblesu a eleganci v přehnané vyzývavosti posledních módních trendů? Divíte se, že vám oblečení a make-up krade duši? Chcete zůstat sama sebou a podtrhnout svou přirozenost? Tak zahoďte všechny řadové cetky, změť řvavých barev a protichůdných stylů! Oblečte si svetr z kašmíru, jednoduchou minisukni, střevíce na podpatku, rty zvýrazněte žádostivou červenou a vyražte na slenku Chardonnay. La vie est belle!
Kniha z nakladatelství Jota s názvem Jak se stát Pařížankou… ať žijete kdekoli mi stránku po stránce vykouzlila úsměv na rtech. Ačkoliv píše o zkušenostech, návodech a humorných příhodách čtyř francouzských žen, není těžké naleznout v ní sama sebe. Je takovým příjemným, ale také mile svérázným zrcadlem, ve kterém se snad každá z nás může spatřit. Spolu se svou bláznivou zamilovaností (mnohdy prostě do lásky samotné), nerozhodností, sebestředností (ach, ta hrdost na své úspěchy a individualitu), náročností (na jídlo, na parfémy, na značky, na muže), malicherností (chceme cokoliv, protože teď nám je smutno), přirozeností (jen potrháváme, nelíčíme se!) etc.
Čtyři krásné, chytré, ambiciózní a úspěšné Pařížanky vás provedou cestou plnou spoluvytváření naprosto originální (a přece nedbalé) ženskosti. A vy pochopíte, že šarmantní ženu nedělá jen noblesní oblečení a rudá rtěnka. Dělá ji také obrovská chuť užívat si života, svobody, nezávislosti, neřadové elegance, ale s tím, že se kdykoliv, kdy to bude nutné, může v koutku svého pokoje (který hraje dokonalou hrou světla a stínu) schoulit do klubíčka, vzít si nějakou tu pěknou literární klasiku a ovínit své chmurné myšlenky – třeba i v náručí muže, který ocení její chvilkovou závislost na druhém člověku.
Je to zkrátka kniha plná mouder a životních zkušeností. Je to studnice nonšalantního humoru. Čtěte, usmívejte se, popíjejte víno a jezte olivy se sýrem, Paříž vám bude blíž.
TRAPNÉ OKAMŽIKY
- Punčochy, ve kterých se udělá oko právě ve chvíli, kdy si sedáš na židli při přijímacím pohovoru. Díra v punčoše se následně přemění v díru v paměti, protože na ni nedokážeš přestat myslet, a která se bohužel stane i dírou v tvém bankovním kontu, protože tu práci nedostaneš.
- Pípnutí, které ti v jedenáct dopoledne uprostřed pracovní schůzky připomene, že si máš vzít antikoncepci. V nejlepším případě si muž naproti tobě bude myslet, že v tuto hodinu obvykle vstáváš.
- Když se probudíš vedle nějakého muže v posteli a vzpomeneš si, že tu pilulku sis nakonec nevzala, protože jsi zrovna v jedenáct seděla na poradě.
- Den, kdy ti na mobilu přistála milostná esemeska od otce určená jeho milence. A kdy ses konečně zbavila oidipovského komplexu.
- Fotka, na kterou si vůbec nevzpomínáš a která dorazila do práce dřív než ty. Díky, Twittere.
- Absolutní šílenost. Zjistilas, že jsi ji zveřejnila ty sama. Merde.
DILEMA – POSILOVNA ANO, NEBO NE?
Nejistým a váhavým krokem pak o něco později vstoupila do posilovny. Dobře se na to připravila. Na nohou měla staré conversky a na sobě úplně nenošené tepláky. Nechala se zaregistrovat pod svým jménem, takhle už bude navždycky zapsaná do seznamu sportovkyň. Moc dobře se na tomhle místě necítila, ale nechtěla to dát najevo. Odmítla pomoc při naprogramování běžícího pásu a začala ve špatném tempu. Neobratně vykopávala nohy a vypadala u toho trochu jako kachna. Ale hrdost jí zakazovala to vzdát dřív než za čtvrthodinu, kterou si sama určila. Zadýchávala se, což byl zjevný důsledek uplynulých třiceti let nevázaného života, večírků, cigaret, alkoholu a chronického nedostatku spánku. I když jí bylo všelijak, vydržela to. O nějakých dvacet tři minut později odcházela se vztyčenou hlavou a slibovala si, že sem zase brzy přijde.
To bylo před měsícem.
IDEÁLNÍ MUŽ
Není svalnatý. (Radši si ho představuješ s knihou v ruce než v posilovně.)
Je neoholený. (Takže pod strništěm skoro není vidět, jak vypadá.)
Je čistotný. (Ale dělá to nenápadně, aby to nebylo moc vidět.)
Je vtipný. (Až do té doby, než se vypaří.)
Je duchaplný. (Ale nemá auto.)
Je slušňák. (Ale nedělá to záměrně.)
Je občas jako zlobivé dítě. (Ale vždycky se omluví.)
Není dokonalý, ale aspoň si na nic nehraje.
Nejkrásnější oči jsou ty, které se na vás něžně usmívají. (Coco Chanel)
Mohlo by se zdát, že Pařížanky se vzájemně nesnesou. Když jsou dvě Pařížanky v jedné místnosti, obvykle to znamená, že jedna Pařížanka je tam navíc.
ZAMILOVANÁ DO LÁSKY
Pro Pařížanku je krystalizace jako duševní nemoc, pro lásku je schopná udělat naprosto cokoliv.
Psát dopisy, které nikdy neodešle.
Utratit spoustu peněz za prádlo, ve kterém ji nakonec nikdo neuvidí.
Zamilovat se k zbláznění do tří mužů během jediného týdne.
Zrušit pracovní schůzku, protože čeká na telefonát od někoho, kdo pak ani nezavolá.
Myslet si na někoho, kdo vlastně ani neví, že existuje.
Tak tohle je tajemství Pařížanek, díky němuž jsou neustále usměvavé a dobře vypadají. Je to láska k lásce. Nezáleží na tom, zda jeden den miluje jednoho a druhý den někoho jiného; i když se objekt jejích citů změní, pocit zůstává stejný. Pařížanka je neskutečně věrná, ale ne jedinému muži.
Děláme-li něco, abychom se zalíbili někomu jinému, můžeme se setkat s neúspěchem, ale věci, které děláme sami pro sebe, mají šanci, že se o ně bude zajímat i někdo další. (Marcel Proust)
(BEREST, Anna; DIWAN, Audrey; DE MAIGRET, Caroline; MAS, Sophie. Jak se stát Pařížankou.. ať žijete kdekoli. Brno: Jota, 2014, s. 272)
